III. ÚS 388/01
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele Z. P., zastoupeného JUDr. G. P., advokátkou, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami ze dne 12. července 2000, č. j. 3787/2000/I, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami ze dne 12. července 2000, odůvodnil návrh tím, že podle jeho přesvědčení postup jmenovaného úřadu a zavedení nucené správy nad P., jejímž je členem, je v rozporu s právy zakotvenými v čl. 3, odst. 3, čl. 4 odst. 1, 4 a v čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. Poněvadž se Úřad pro dohled nad družstevními záložnami odvolává na zákony č. 87/1995 Sb. a 100/2000 Sb., navrhl, aby byla zrušena některá jejich ustanovení, která považuje za protiústavní. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozhodnutí o opakovaném zavedení nucené správy ve spořitelním a úvěrovém družstvu P., vydaném dne 12. července 2000, je nepochybné, že stěžovatel není účastníkem řízení, kterým se nucená správa zavádí. Z tohoto důvodu byl jeho návrh dle § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut - když k podání předmětné ústavní stížnosti je navrhovatel osobou zjevně neoprávněnou [§ 72 odst. 1 písm. a) cit. zákona]. Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti není stěžovatel ani oprávněn k podání návrhu na zrušení označených ustanovení zákonů č. 87/1995 Sb. a 100/2000 Sb. [§ 64 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 10. července 2001