III. ÚS 553/01
Ústavní soud rozhodl dne 20. prosince 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele M.U., zastoupeného JUDr. A.U., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. srpna 2001, sp. zn. 22 Ca 252/2001, rozhodnutí OK ze dne 11. května 2001, č. j. 82/170/2001-1807, a VOK ze dne 27. června 2001, č. j. 22511/2/2001-3319, t a k t o : Návrh se odmítá . O d ů v o d n ě n í : Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo zastaveno řízení o jeho žalobě, podané proti rozhodnutím, jimiž byl uznán schopným vojenské činné služby. Současně navrhl, aby i tato byla zrušena a vyslovil přesvědčení, že postupem soudu bylo porušeno právo, zaručené mu čl. 31 a 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 5. listopadu 2001 uvedl, že soud rozhodl v souladu s ustanovením § 248 odst. 2 písm. g) občanského soudního řádu, podle něhož jsou z přezkumu mj. vyloučena rozhodnutí, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob, a navrhl aby byla ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněná odmítnuta. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2, § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 252/2001 a jeho usnesení ze dne 16. srpna 2001 zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud v odůvodnění svého rozhodnutí přiléhavým způsobem vyložil ustanovení § 248 občanského soudního řádu, jakož i § 11 odst. 3 písm. a) zák. č. 218/1999 Sb., a správně pak řízení o žalobě stěžovatele dle § 250d odst. 3 občanského soudního řádu zastavil.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě odmítnut jako zjevně neopodstatněný, v další části pak jako návrh podaný po lhůtě k tomu stanovené [§ 43 odst. 2 písm. a), § 72 odst. 2 a § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně, dne 20. prosince 2001