III. ÚS 657/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelky E. K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. května 2000, sp. zn. 2 Cao 61/99, a Městského soudu v Praze ze dne 2. října 1998, sp. zn. 27 Ca 135/98, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelka, která podala ústavní stížnost směřující proti výše citovaným rozsudkům, byla dne 27. listopadu 2000 vyzvána k odstranění vad návrhu a poučena o znění § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle něhož neodstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí. Navrhovatelka, která obdržela výzvu 29. listopadu 2000, vady návrhu neodstranila, když nesplnila povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ústavní soud sice obdržel listinu označenou jako "plná moc" a obsahující údaje o tom, že stěžovatelka zplnomocňuje Mgr. M. B. k jejímu zastupování ve věci sporu s Českou správou sociálního zabezpečení, tato listina však neobsahuje náležitosti plné moci, vyplývající z ustanovení § 31 odst. l a 2 citovaného zákona. Pro výše uvedené byl návrh v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. března 2001