I. ÚS 183/02
Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti P.K. N., zastoupeného JUDr. M. M., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze, sp. zn. 10 To 519/2001, ze dne 22. 1. 2001, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Praze bylo odmítnuto odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 10. 2001, sp. zn. 1 T 167/2000, jímž byl uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 a 2 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců a zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 5 roků a 6 měsíců. Odvolání stěžovatele bylo odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. řádu s odůvodněním, že prý byla zmeškána pětidenní lhůta k odůvodnění odvolání, podanému v zákonné lhůtě, stanovená podle § 251 odst. 1 tr. řádu jako lhůta další poté, co marně uplynula již dříve stanovená lhůta uvedená v § 268 odst. 1 tr. řádu.
Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že odůvodnění odvolání bylo podáno včas a že soud svým postupem porušil jeho právo na spravedlivý proces, zaručený čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel v ústavní stížnosti rovněž uvedl, že podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze dovolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto.
Jak vyplývá z ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. V dané věci bylo podáno dovolání, o němž rozhodoval Nejvyšší soud ČR, který dne 29. 5. 2002 vydal usnesení, sp. zn. 7 Tdo 170/2002, jímž byl podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze a také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující a věc byla přikázána Krajskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že rozhodnutí, proti němuž směřovala ústavní stížnost, bylo na základě dovolání podaného stěžovatelem Nejvyšším soudem ČR zrušeno a stěžovatel nevzal svou ústavní stížnost zpět, byl soudce zpravodaj nucen stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 16. září 2002
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu