Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. H., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16.9. 1998, sp. zn. 9 To 405/98, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16.9. 1998, sp. zn. 9 To 405/98.
Ústavní soud především zkoumal, zda je návrh podaný ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení § 72 odst. 2 citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy bylo stěžovateli doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Praze byl stěžovateli doručen dne 3. 12. 1998. Od uvedeného dne do podání ústavní stížnosti k poštovní přepravě dne 25. 9. 2002, tedy zjevně uplynula delší doba, než kterou připouští zákon.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. října 2002
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj