III. ÚS 251/02
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele J. C., o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. ledna 2002, sp. zn. 7 Cmo 249/2001, a rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 27. ledna 1998, sp. zn. 22 Cm 246/96, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů, byl dne 13. května 2002 vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě 10 dnů a současně poučen o obsahu § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého neodstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí. Stěžovatel výzvu obdržel dne 14. května 2002, vady návrhu ve lhůtě ani do dne rozhodnutí neodstranil - nepředložil plnou moc udělenou advokátovi, mající náležitosti v souladu s § 31 odst. 1 cit. zákona o Ústavním soudu. Je třeba uvést, že po výzvě předložená plná moc ze dne 16. května 2002 tyto náležitosti neměla. Pro uvedená zjištění bylo rozhodnuto tak jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. . Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. května 2002