Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu navrhovatelky N. Z., směřujícímu proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2002, sp.zn. 19 Co 39/2002, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 11. 1998, sp.zn. 17 C 30/98,
t a k t o :
N á v r h s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelka podala dne 30. 5. 2002 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl Ústavnímu soudu doručen o den později. Předmětný návrh směřoval proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2002, sp.zn. 19 Co 39/2002, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 11. 1998, sp.zn. 17 C 30/98,
Protože uvedený návrh nesplňoval všechny náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla navrhovatelka vyzvána ve smyslu ustanovení § 41 písmeno b) cit. zákona k odstranění vad návrhu ve lhůtě, která jí byla stanovena na 30 dnů. Výzva byla navrhovatelce doručena ve smyslu ust. § 63 zákona o Ústavním soudu a § 46 občanského soudního řádu uložením dne 13. 9. 2002. Konec výše uvedené lhůty připadl na den 13. 10. 2002. Protože tento den připadl na neděli, byl ve smyslu ust. § 57 odst. 2 občanského soudního řádu posledním dnem lhůty den 14. října 2002.
S ohledem na to, že navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení podle § 43 odst. 1 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. října 2002