Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele A. H., zastoupeného JUDr. P. W., advokátem, směřujícím proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2000, čj. 4 To 118/2000-435,
t a k t o :
N á v r h s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel podal dne 9. 11. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 12. 11. 2001 a byl doplněn přípisem ze dne 10. 1. 2002. Předmětný návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2000, čj. 4 To 118/2000-435. Navrhovatel tvrdil, že napadeným rozsudkem byla porušena jeho základní práva, zejména právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Ve smyslu § 35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z přípisu Okresního soudu v Jičíně ze dne 11. 4. 2002, Nt 1132/2001-14, Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2000, čj. 4 To 118/2000-435, byl navrhovateli doručen dne 22. 5. 2000. Lhůta pro podání ústavní stížnosti uplynula dnem 20. 7. 2000. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podal navrhovatel dne 9. 11. 2001, tedy po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem. Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh na zahájení řízení podle § 43 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem, odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 30. dubna 2002