III. ÚS 689/02
Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele M. P., zastoupeného JUDr. M. S., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. července 2002, sp. zn. 9 To 125/02, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí, kterým Vrchní soud v Praze zamítl jeho stížnost, směřující proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, u něhož podal návrh na obnovu trestního řízení vedeného proti jeho osobě. Uvedl, že návrhu na obnovu řízení nebylo vyhověno, i když se dovolával novely trestního zákona, což pro něj, dle jeho přesvědčení, znamená nerovné postavení před soudem - aplikace uvedené novely v jeho věci by měla vliv na výši uloženého trestu. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. července 2002, sp. zn. 9 To 125/02, bylo zjištěno, že jmenovaný soud přezkoumal v souladu s § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích i řízení, které mu předcházelo. V písemném vyhotovení rozhodnutí se vypořádal s námitkami stěžovatele, v nichž neakceptoval argumenty soudu k podmínkám pro povolení obnovy řízení a důvodně pak odkázal na správné rozhodnutí soudu I. stupně, který v usnesení sp. zn. 1 Nt 152/2002, ze dne 8. července 2002, přiléhavým způsobem vysvětlil, proč navrhovatel obnovy řízení žádný z důvodů pro její povolení odpovídající § 278 odst. 1 tr. řádu neposkytl, a proč ani změnu trestního zákona nelze za důvod k obnově řízení považovat. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2002