Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelky K. S., zastoupené JUDr. J. H., advokátem, směřujícím proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2000, čj. 16 Co 74/98-151, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 11. 1997, čj. 4 C 351/90-123,
t a k t o : N á v r h s e o d m í t á . O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelka podala dne 7. 2. 2002 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl Ústavnímu soudu doručen o den později. Předmětný návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2000, čj. 16 Co 74/98-151, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 11. 1997, čj. 4 C 351/90-123. Navrhovatelka tvrdila, že napadenými rozsudky bylo zasaženo do jejich základních práv, zejména práva daného čl. 11 odst. 4 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ve smyslu § 35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Ze spisu Okresního soudu v Jihlavě, sp.zn. 4 C 351/90, který si vyžádal, Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2000, čj. 16 Co 74/98-151, byl doručen navrhovatelce dne 23. 10. 2000. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl podán k poštovní přepravě dne 7. 2. 2002, tedy po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu. Nezbylo mu proto než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno b) citovaného zákona, odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. března 2002