IV. ÚS 715/01
Ústavní soud rozhodl dne 28. ledna 2002 ve věci ústavní stížnosti 1) H., a. s., 2) ing. B.V., obou zastoupených JUDr. T.P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 11. 2000, čj. 7 Cmo 612/2000-124, takto:
Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění :
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu spisu 54 Cm 23/2000 bývalého Krajského obchodního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení bylo zástupci stěžovatelů doručeno dne 22. 11. 2000. Byla-li tedy ústavní stížnost podána 13. 12. 2001, stalo se tak již po uplynutí lhůty uvedené v citovaném ustanovení. Ani skutečnost, že stěžovatelé podali proti napadenému usnesení dovolání, které usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2001, čj. 29 Odo 168/2001-174, bylo podle ustanovení § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro jeho nepřípustnost odmítnuto, nemá totiž z hlediska počátku běhu citované 60 denní lhůty právní relevanci.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2002
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj