Ústavní soud rozhodl ve věci Ing. F. N., o návrhu "že současné znění zákona o konkursu a vyrovnání je v rozporu s Listinou základních práv a svobobod a že musí být změněno", t a k t o :
Návrhu se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel podal Ústavnímu soudu návrh ve věci uvedené v záhlaví tohoto usnesení. Tento návrh vyložil Ústavní soud tak, že se navrhovatel ve skutečnosti domáhá zrušení uvedeného zákona, což je - při splnění dalších podmínek - v pravomoci Ústavního soudu.
Podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů ... jsou-li v rozporu s ústavním zákonem ... V ust. § 64 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jsou uvedeny osoby, které jsou oprávněny návrh na zrušení zákona podat. Z ustanovení § 74 cit. zákona plyne, že fyzická nebo právnická osoba může takový návrh podat pouze spolu s ústavní stížností - za podmínek, jež jsou v tomto ustanovení uvedeny - nikoli tedy samostatně. Je zřejmé, že uvedené předpisy na navrhovatele nedopadají, takže ten není osobou, která je oprávněna návrh na zrušení zákona podat.
Proto Ústavní soud podání navrhovatele odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu].
Pro úplnost Ústaní soud podotýká, že pokud by se byl navrhovatel domáhal změny citovaného zákona, musel by Ústavní soud takový návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, neboť by šlo o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 2003
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj