Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu navrhovatele J. D., proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. února 2002, sp. zn. 30 Cdo 755/2001, mimo ústní jednání dne 6. května 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Vojtěchem Ceplem, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel podáním ze dne 10. ledna 2003, doručeným Ústavnímu soudu dne 20. ledna 2003, brojil proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. února 2002 (30 Cdo 755/2001-48), jímž bylo zamítnuto dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2000 (13 Co 43/2000-31), kterými nebylo vyhověno jeho žalobě o 71.000,- Kč představující náhradu škody proti obchodní společnosti F., s. r. o.
Stěžovatel, aniž by odůvodnil, v čem spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv, navrhl, aby Ústavní soud zrušil rozhodnutí napadené ústavní stížností, jak je vpředu označeno.
Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem [§ 30 odst. 1 a § 34 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona"], byly stěžovateli jeho formální vady vytknuty a současně mu byla stanovena 30ti denní lhůta k jejich odstranění.
Výzva Ústavního soudu, jak je o ní zmínka, byla stěžovateli doručena dne 19. března 2003, a protože do dnešního dne na ni vůbec nereagoval a vytknuté vady neodstranil, nezbylo, než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 6. května 2003
Vojtěch Cepl soudce zpravodaj