Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Ceplem ve věci ústavní stížnosti Ing. P. Š., zastoupeného JUDr. Z. Š., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2000, sp. zn. 19 Co 459/99, a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. 4. 1999, č. j. E 401/98, t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 20. 12. 2000 domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2000, sp. zn. 19 Co 459/99, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 13. 4. 1999, č. j. E 401/98. Usnesením soudu prvního stupně byl zamítnut návrh stěžovatele na provedení exekuce vystěhováním z bytu vedlejší účastnice řízení J. K. Podle názoru stěžovatele bylo oběma rozhodnutími obecných soudů porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 90 věty prvé Ústavy ČR a rovněž v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel proti napadenému usnesení odvolacího soudu podal současně s ústavní stížností i dovolání. Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 26. 9. 2002, č. j. 20 Cdo 200/2002-91, napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2000, sp. zn. 19 Co 459/99, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Ústavní soud je při svém rozhodování podle čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR vázán pravidly řízení podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
V předmětné věci bylo rozhodnutí odvolacího soudu napadené ústavní stížností usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 9. 2002, č. j. 20 Cdo 200/2002-91, zrušeno a věc byla vrácena Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Z pohledu shora uvedeného ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, tak věc nebyla dosud pravomocně skončena, protože ve věci bude znovu rozhodovat Krajský soud v Brně. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podle citovaného ustanovení v dané fázi řízení nepřípustná.
Z uvedených důvodů Ústavní soud podle ustanovení § 75 odst. 1 a § 43 odst. l písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. 1. 2003
Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu