III. ÚS 220/03
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. L., zastoupené JUDr. M. H., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. ledna 2003, sp. zn. 13 Co 343/2002, a rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. 11 C 261/2000, mimo ústní jednání dne 18. června 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Muchou, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Formálně vadnou ústavní stížností napadla stěžovatelka pravomocný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 9. ledna 2003 (13 Co 343/2002) a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 24. ledna 2002 (11 C 261/2000-162) a tvrdila, že těmito rozsudky jmenované obecné soudy porušily její právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), a proto navrhla, aby Ústavní soud svým nálezem rozhodnutí obecných soudů, jak shora jsou označena, zrušil.
Formální vady, které spočívaly v tom, že stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zákona), byly stěžovatelce vytknuty výzvou (č. l. 6 spisu Ústavního soudu), kterou stěžovatelka převzala dle doručenky 13. května 2003, a současně jí byla k jejich odstranění stanovena 15denní lhůta.
V takto stanovené lhůtě stěžovatelka sice plnou moc právního zástupce předložila, nezaslala však kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zákona), jak jí bylo vpředu označenou výzvou vytknuto, neodstranila tedy vytknutou formální vadu ve stanovené lhůtě (lhůta marně uplynula dne 28. května 2003), odhlédnuto již od toho, že zaslaná plná moc sama trpí formální vadou, obsahuje substituční doložku (§ 31 odst. 1 zákona).
O takto vadně podané ústavní stížnosti bylo proto pro neodstranění vytknuté vady rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona)
V Brně dne 18. června 2003