Ústavní soud, III. ÚS 394/03

III. ÚS 394/03 Ústavní soud rozhodl dne 22. října 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Pavla Varvařovského, ve věci navrhovatele F. H., zastoupeného JUDr. J. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec ze dne 15. července 2003 č. j. 31 To 331/2003-10 a Okresního soudu v Liberci ze dne 27. června 2003 č. j. 1 Nt 349/2003-4, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právu, zakotveném v čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 96 odst. 1 Ústavy. Uvedl, že své držení ve vazbě považuje za nedůvodné, když poukázal na okolnosti, za nichž byl zadržen a dodán do vazby, což mu znemožnilo učinit vyúčtování své činnosti, a tak zamezit trestnímu stíhání dle § 250 odst. 1 a 4 tr. zákona, poukázal na rozpory v důvodech trestního stíhání, obsažené ve sděleném obvinění ze dne 16. dubna 2003 a v rozhodnutí o vzetí do vazby ze dne 18. dubna 2003 č. j. 1 Nt 45/2003-5 a dále na postup vyšetřování, v němž dosud nebyly provedeny úkony, které požadoval. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 15. července 2003 č. j. 31 To 331/2003-10 bylo zjištěno, že jmenovaný soud z podnětu stížnosti přezkoumal usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 27. června 2003 č. j. 1 Nt 349/2003-4, jímž byla zamítnuta žádost obviněného o propuštění z vazby a jeho stížnost důvodně zamítl, když v odůvodnění rozhodnutí dostatečně vyložil opodstatněnost trvání jeho vazby dle § 67 písm. a), b) a c) trestního řádu. Proto ve stížností napadených rozhodnutích zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolával, zjištěn nebyl. Pokud navrhovatel současně vyslovil výhrady k postupu orgánů činných v přípravném řízení, lze jej odkázat na obsah § 157a tr. řádu, jeho výhrady proti důvodům vzetí do vazby usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 18. dubna 2003 obsažené v ústavní stížnosti jsou bezpředmětné, když tato proti označenému rozhodnutí nesměřuje. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 22. října 2003