IV. ÚS 241/03
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Bytového družstva "N.", zastoupeného JUDr. M. W., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 1. 2003, sp. zn. 18 Co 504/2002, a rozsudku Okresního soudu Plzeň - město ze dne 12. 2. 2002, čj. 16 C 42/2002-65,
t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení ústavně zaručeného práva chráněného čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozsudků, kterými nebylo vyhověno jeho návrhu na určení vlastnictví k předmětným pozemkům.
Přípisem Okresního soudu Plzeň - město ze dne 1. 9. 2003 bylo Ústavnímu soudu sděleno, že požadovaný spis tohoto soudu, sp. zn.16 C 42/2002, nelze zapůjčit, neboť byl spolu s dovoláním stěžovatele dne 17. 6. 2003 zaslán Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání. Jak Ústavní soud ověřil, o dovolání, vedeném u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 1297/2003, dosud nebylo rozhodnuto.
Plénum Ústavního soudu, s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva, vyslovený v rozhodnutí ze dne 12. 11. 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Běh zákonné šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti dle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedené závěry Ústavního soudu byly (§ 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv) publikovány ve formě sdělení pod č. 32/ 2003 Sb. Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je tedy třeba uvedený závěr aplikovat i na projednávanou věc, a ústavní stížnost proto byla dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh nepřípustný.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. září 2003
JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj