ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. D., zastoupení, směřující proti rozhodnutí Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 10. února 2000, sp. zn. 4 C 376/97, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Dne 10. června 2003 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení pravomocného rozhodnutí okresního soudu, jímž jí byla stanovena povinnost zaplatit protistraně částku 125.000,- Kč. Ústavní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti. Především konstatoval, že ústavní stížností je napadán rozsudek, který byl stěžovatelce doručen v době, od které již dávno uplynula lhůta k podání ústavní stížnosti podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). S ohledem na uvedené skutečnosti pak Ústavní soud, aniž by vyzýval stěžovatelku k odstranění vad podání (nedostatek povinného právního zastoupení), ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona, neboť je zjevné, že byla podána po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona (do 60 dnů od doručení napadeného rozhodnutí). Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 17. června 2003
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj