IV. ÚS 55/03
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti společnosti C., a.s, v konkurzu, zastoupené JUDr. V. J., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2002, čj. 1 Ko 247/2002-156,
t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst.2 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým bylo ve výroku o prohlášení konkurzu potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2002, čj. 93K 61/2000-96, s odůvodněním, že stěžovatel nedoložil svou pohledávku vůči odpůrci. V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že proti napadenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze podal dovolání a ústavní stížnost podává z opatrnosti pro zachování lhůty v případě, že dovolání bude dovolacím soudem odmítnuto.
Plénum Ústavního soudu, s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva, vyslovený v rozhodnutí ze dne 12. 11. 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Běh zákonné šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti dle ust.§ 72 odst. 2 zák.č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedené závěry Ústavního soudu jsou v souladu s ust. § 2 odst. 1 písm. b) zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, publikovány ve formě sdělení pod č. 32/ 2003 Sb. Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je uvedený závěr nutné aplikovat i na projednávanou věc, a ústavní stížnost proto posuzovat jako návrh předčasný, který nezbylo než dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, odmítnout jako návrh nepřípustný.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. února 2003
JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj