Ústavní soud České republiky rozhodl dne 13. dubna 2004 soudcem zpravodajem, JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D., ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MgA. M. M., adresa pro doručování: proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 10. 2003, č. j. 5 Co 2509/2003 - 102, a proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 17. 7. 2003, č. j. 5 C 247/2002 - 85, a dále o návrhu na zrušení ustanovení § 230 odst. 1 písm. b) v části "jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení" zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
t a k t o :
Ústavní stížnost a návrh na zrušení zákonného ustanovení s e o d m í t a j í.
O d ů v o d n ě n í:
Ústavní stížností doručené Ústavnímu soudu ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatelka domáhá jednak zrušení v záhlaví citovaných usnesení obecných soudů, neboť má za to, že se nevypořádaly náležitě s předloženými a navrženými důkazy a neprovedly nic, co by vedlo ke zjištění skutečného stavu věci, čímž došlo k porušení jejich základních práv garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. A dále stěžovatelka navrhla zrušení části v záhlaví citovaného ustanovení § 230 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Ústavní soud vyzval stěžovatelku přípisem ze dne 5. 2. 2004, který jí byl doručen dne 20. 2. 2004, aby odstranila vady svého podání (absence právního zastoupení). K tomu ji byla určena třicetidenní lhůta běžící od doručení výzvy s tím, že pokud v této lhůtě vadu neodstraní, bude její návrh odmítnut.
Dne 22. 3. 2004 byla Ústavnímu soudu doručena žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad o dalších 30 dnů. Toto podání bylo zasláno prostřednictvím elektronické pošty, neobsahovalo elektronický podpis a nebylo do tří dnů doplněno předložením originálu.
Dle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu se za situace, kdy tento zákon nestanoví jinak, použijí pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Dle ust. § 42 odst. 3 o. s. ř. je podání učiněné v elektronické podobě potřeba do tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, jinak k němu soud nepřihlíží.
Vzhledem k tomu, že žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad byla zaslána v elektronické podobě bez elektronického podpisu, aniž by byla doplněna ve smyslu § 42 odst. 3 o. s. ř., nelze k takovému podání přihlížet. Lhůta k odstranění vad tedy marně uplynula dne 20. 3. 2004, resp. v pondělí dne 22. 3. 2004.
Na okraj Ústavní soud dodává, že povinnost fyzických a právnických osob být v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem je obligatorní a bez možnosti výjimek.
Jelikož stěžovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě jí k tomu určené, nemá její stížnost náležitosti stanovené zákonem u Ústavním soudu, a tudíž soudci zpravodaji nezbylo, než její návrh odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. dubna 2004
Eliška Wagnerová, v. r. soudce zpravodaj