Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti J. B., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 30 Ca 208/2000, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 1. 10. 2004, kterou si sepsal sám, aniž by byl zastoupen advokátem, domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen "krajský soud").
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Proti označenému rozsudku krajského soudu nebyl přípustný žádný opravný prostředek. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy začala běžet dnem následujícím po doručení rozsudku krajského soudu stěžovateli. Rozsudek byl stěžovateli (prostřednictvím jeho advokáta JUDr. K. U.) doručen dne 14. 11. 2002. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula téměř tři roky před tím, než stěžovatel ústavní stížnost podal. Protože nebyly splněny formální předpoklady k projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud zabývat jejím obsahem. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [§ 43 odst. 1 písm. b) ZÚS].
Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2004
JUDr. František Duchoň soudce Ústavního soudu