Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2004, sp.zn. 23 C 89/2003 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 5. 2004, sp.zn.1 Co 44/2004,
takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á .
Odůvodnění
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení, kterými bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o žalobě na ochranu osobnosti.
Podání stěžovatele, které Ústavní soud obdržel dne 7. 7. 2004 nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel byl proto výzvou, doručenou mu 21. 7. 2004, vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vady návrhu odstranil s tím, že pokud tak neučiní, bude návrh odmítnut. Současně byl poučen o možnosti obrátit se s žádostí o určení advokáta na Českou advokátní komoru. Přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 18. 8. 2004, stěžovatel sdělil, že se mu nepodařilo získat právní zastoupení pro řízení před Ústavním soudem, neboť Českou advokátní komorou mu byl určen advokát, ale jen pro jednu věc, a to pro posouzení nároku na ústavní stížnost a její případné podání. Advokát věc posoudil a tím jeho zastoupení skončilo. Z přiložené kopie rozhodnutí České advokátní komory ze dne 30. 7. 2004 Ústavní soud ověřil, že stěžovateli byl určen advokát Mgr. P. K., a to i pro podání ústavní stížnosti. Ve lhůtě stanovené k odstranění vad podání, však nebyly vady návrhu odstraněny, neboť Ústavnímu soudu nebyla doručena ústavní stížnost zpracovaná advokátem na základě plné moci udělené stěžovatelem. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2004