III. ÚS 100/04
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky V. K. proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 4. 12. 2003, čj. 13 T 125/2003-102, a proti postupu uvedeného soudu ve věci výživného, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním, označeným jako "stížnost" a doručeným Ústavnímu soudu dne 18. 2. 2004, napadla stěžovatelka postup Okresního soudu v Táboře, a to jednak ve věci výživného placeného stěžovatelce jejím bývalým manželem, jednak v trestní věci vedené pod sp. zn. 13 T 125/2003; dále pak brojila i proti postupu příslušného úřadu ve věci průkazu ZTP.
Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), Ústavní soud stěžovatelku vyzval k odstranění jeho formálních vad. Formální vady spočívaly v tom, že stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zákona). K odstranění formálních vad byla stěžovatelce stanovena lhůta v trvání 60 dnů a současně jí bylo sděleno, že pokud vady předmětného návrhu neodstraní, bude tento odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona. Dle poštovní doručenky danou výzvu stěžovatelka převzala dne 2. 3. 2004.
Na tuto výzvu stěžovatelka reagovala dopisem ze dne 8. 3. 2004, z něhož plyne, že uvedené podání nebylo míněno jako návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem.
Protože však Ústavní soud posoudil původní podání stěžovatelky na základě jeho obsahu jako (formálně vadný) návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, bylo podle toho nutno i dále postupovat, a tak Ústavnímu soudu nezbylo, než jej - vzhledem k tomu, že stěžovatelka vady svého návrhu ve stanovené lhůtě neodstranila - podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 12. května 2004