III. ÚS 439/04
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného JUDr. S. K. advokátem proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. listopadu 2003, sp. zn. 7 Azs 19/2003, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, která byla podána k Ústavnímu soudu dne 13. července 2004, napadl stěžovatel rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. listopadu 2003 (7 Azs 19/2003-62) a tvrdil, že jím byly porušeny čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 a čl. 42 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud zrušil "rozsudek ze dne 22. 1. 2004, spis. zn. 5 Azs 43/2003-38" (jde o zjevnou chybu označení napadeného rozhodnutí obecného soudu v petitu).
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o Ústavním soudu).
Podle sdělení stěžovatele v ústavní stížnosti a zjištění Ústavního soudu (č. l. 4 spisu Ústavního soudu) byl rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. listopadu 2003 (7 Azs 19/2003-62) stěžovateli, resp. jeho právnímu zástupci doručen dne 12. ledna 2004. Ústavní stížnost byla osobně podána k Ústavnímu soudu dne 13. července 2004, tedy z hlediska 60denní lhůty k jejímu podání (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) zjevně opožděně.
Jestliže stěžovatel podal svou ústavní stížnost po uplynutí 60denní lhůty, bylo ji nutno posoudit jako opožděnou [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu], a jako takovou odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2004