Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Městské části Praha 1, se sídlem Praha 1, Vodičkova 18, zastoupené Mgr. Tomášem Machurkem, advokátem se sídlem Praha 1, V Jámě 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2005, čj. 22 Cdo 1226/2004 - 146, a rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2004, čj. 20 Co 551/2003 - 121, a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 9. 2003, čj. 24 C 127/2000 - 92, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatelka se domáhala zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") ze dne 10. 9. 2003, čj. 24 C 127/2000 - 92, kterým byla zamítnuta její žaloba proti žalovanému Ing. B. V. na odstranění, na vlastní náklady žalovaného, části přístavby k označenému půdnímu bytu v domě č. p. 108 na pozemku parc. č. 193, v Praze 1, Hradčany. Zároveň navrhla zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2004, čj. 20 Co 551/2003 - 121, jímž byl rozsudek obvodního soudu potvrzen, a zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2005, čj. 22 Cdo 1226/2004 - 146, kterým bylo její dovolání odmítnuto.
V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její právo zakotvené v čl. 11 odst. 1 a odst. 4 a v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). V rozhodné době byla správcem, vykonávajícím práva vlastníka domu v Praze 1, Hradčany. I když nemovitost, které se spor týká, již v současné době není v jejím majetku, nic to nemění na skutečnosti, že její ústavní práva byla porušena.
Ústavní soud si v souladu s ustanovením § 42 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyžádal výpis z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu. Z tohoto výpisu zjistil, že dům , nacházející se na parcele č. 193 v Praze 1, Hradčany, byl, na základě dohody o vydání věci ze dne 13. 1. 2005, podle zákona č. 87/1991 Sb., vydán P. B. Právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 29. 3. 2005.
V době podání ústavní stížnosti (dne 5. 8. 2005) stěžovatelka tedy již nebyla vlastníkem uvedených nemovitostí, jak vyplývá ze shora uvedeného zjištění. Znamená to, že její ústavní stížnost je nutno považovat za návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Proto soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost stěžovatelky odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2005
František Duchoň soudce Ústavního soudu