I.ÚS 529/04
Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti N. Ch., zastoupené JUDr. Davidem Černým, advokátem se sídlem kanceláře Praha 2, Vinohradská 343/6, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. dubna 2004, č.j. 6 Azs 47/2003-100, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 31. srpna 2004 podání, kterým stěžovatelka brojila proti shora uvedenému rozhodnutí, jímž byla zamítnuta její kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. září 2003, č.j. 5 Az 73/2003-78, kterým byla zamítnuta správní žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 8. srpna 2002, č.j. OAM-1455/VL-07-P01-2000. Tímto rozhodnutím zamítlo Ministerstvo vnitra ČR žádost stěžovatelky o udělení azylu.
Stěžovatelka v postupu Městského soudu v Praze i Nejvyššího správního soudu shledala zásah do svých práv zaručených v čl. 43 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Ústavní soud se zabýval nejprve formálními náležitostmi a předpoklady ústavní stížnosti.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že Městský soud v Praze rozhodl v její věci dne 24. září 2003 pod č.j. 5 Az 73/2003-78. K podání přiložila kopii rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ze kterého však plyne, že v její věci rozhodoval Městský soud v Praze pod sp. zn. 5 Az 74/2003-74. Proto si Ústavní soud ověřil telefonicky, zda ve věci stěžovatelky není pod sp. zn. Az 73/2003 vedeno jiné řízení, které se jí týká. Podle sdělení vedoucí soudní kanceláře 5 Az, Městského soudu v Praze, byla pod sp. zn. 5 Az 73/2003 vedena věc E. Ch. Z kontextu ústavní stížnosti a dalších podkladů je zjevné, že se jedná o vnučku stěžovatelky.
Za tohoto stavu Ústavní soud dovozuje, že se jednalo o chybu v psaní a vyžádal si proto spis vedený ve věci stěžovatelky u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Az 74/2003.
Z tohoto spisu Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo doručeno tehdejšímu právnímu zástupci stěžovatelky dne 7. května 2004.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dní od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práv poskytuje. Tato lhůta počala běžet dne 8. května 2004 a uplynula ve středu 7. července 2004. Ústavní stížnost však byla k poštovní přepravě podána teprve dne 30. srpna 2004. Je tedy zjevné, že tak bylo učiněno po uplynutí preklusivní lhůty v zákoně stanovené.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 lit. b) zákona.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2005
Vojen Güttler v.r.soudce zpravodajZa správnost vyhotovení: Jitka Kučná
Kanceláři:
* Doruč > Stěžovatelce > Právnímu zástupci stěžovatelky > Nejvyššímu správnímu soudu ke sp. zn. Azs 47/2003
* Vlož do přílohy - spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 5 Az 74/2003
* Vrať > Přílohu - spis sp. zn. 5 Az 74/2003 Nejvyššímu soudu ČR
* Po vrácení doručenek vyznač v rejstříku jako skončeno a spis založ včetně příloh
V Brně dne 11. srpna 2005
WeŠ