Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 200/2003, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 10. 2001, sp. zn. 1 Ko 42/2001, t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 200/2003, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 10. 2001, sp. zn. 1 Ko 42/2001. V návrhu stěžovatel mj. rovněž stručně uvedl, že podal České advokátní komoře žádost o ustanovení advokáta pro řízení před Ústavním soudem v dané věci.
Ústavní soud následně stěžovatele doporučeným listem ze dne 22. 12. 2004 upozornil, že dosud neobdržel ani řádně sepsanou ústavní stížnost, ani zvláštní plnou moc advokáta k zastupování před Ústavním soudem a stanovil mu lhůtu 20 dnů k nápravě. Doporučený dopis obsahující výzvu, aby vytknuté nedostatky návrhu odstranil ve lhůtě 20 dnů ode dne jeho doručení, převzal stěžovatel dle dodejky dne 23. 12. 2004, do dnešního dne však nijak nereagoval a vady jeho podání nebyly odstraněny.
Z uvedených důvodů nezbylo, než ústavní stížnost podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, neboť stěžovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 27. ledna 2005
JUDr. Vojen Güttler v.r. soudce zpravodaj