II.ÚS 543/04
Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. PhDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké ve věci ústavní stížnosti M. O., proti usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 25. 5. 2003, čj. Nc 4294/2003-5, Nc 4293/2003-5, Nc 4289/2003-5, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, čj. 11 Co 729/2003-15, a proti zásahu Policie ČR a Exekutorského úřadu v Chebu, spojené s návrhem na zrušení ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, t a k t o :
Ústavní stížnost a návrh se o d m í t a j í .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se návrhem ze dne 3. 9. 2004, doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 9. 2004, domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení Okresního soudu v Chomutově a Krajského soudu v Ústí nad Labem. Dále navrhuje, aby Ústavní soud zakázal Policii ČR a Exekutorskému úřadu v Chebu další provádění úkonů v uvedené věci, zničení fotodokumentace pořízené v bytě a uvedení věcí do předchozího stavu. Konečně navrhuje zrušit zákony (jejich paragrafy nebo odstavce) uvedené v záhlaví. Vzhledem k tomu, že je nemajetný a postižen exekucí, žádá, aby náklady zastoupení hradil v plném rozsahu stát.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu), a to zejména ustanovení § 30 odst. 1 tohoto zákona, z něhož vyplývá, že účastník (vedlejší účastník) řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to včetně sepsání samotné ústavní stížnosti, Ústavní soud navrhovatele dne 1. 12. 2004 vyzval k odstranění vad podání s poučením, že návrh bude odmítnut, pokud vady neodstraní ve lhůtě do 20 dnů od doručení výzvy. Navrhovatel si tuto písemnost Ústavního soudu vyzvedl dne 16. 12. 2004. Ve stanovené lhůtě však vady podání neodstranil. Ústavní stížnost tudíž není ve smyslu zákona o Ústavním soudu projednatelná, a proto ji bylo nutno odmítnout (§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu).
Pokud se týká návrhu na zrušení v záhlaví uvedených zákonů (příp. jejich jednotlivých ustanovení), Ústavní soud v souladu se svou ustálenou judikaturou konstatuje, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Ústavní soud proto i tento návrh odmítl (§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu).
Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti nebylo ani možné, aby Ústavní soud vyhověl návrhu navrhovatele, aby náklady jeho zastoupení hradil stát (§ 83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. února 2005
JUDr. Jiří Nykodým, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Jarmila Hájková