Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., zastoupeného Michalem Benčokem, advokátem v Praze 1, Václavské náměstí 17, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. srpna 2004, čj. 20 Cdo 627/2004-28, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2003, čj. 58 Co 395/2003-16, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 20. září 2002, čj. 25 Nc 11163/2002-5, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů.
Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 9 ze spisu sp. zn. 25 Nc 11163/2002 Ústavní soud zjistil, že usnesení Nejvyššího soudu ČR čj. 20 Cdo 627/2004-28 bylo stěžovateli doručeno dne 13. října 2004. Podle poštovního razítka na obálce ústavní stížnosti byla ústavní stížnost podána k přepravě dne 10. ledna 2005. Ústavní stížnost tedy nebyla podána ve lhůtě 60 dnů.
Podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Ústavní soud proto soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona návrh stěžovatele odmítl, aniž se jím jakkoliv dále zabýval.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2005
Jiří Mucha soudce Ústavního soudu