III. ÚS 203/05
Ústavní soud rozhodl dne 27. dubna 2005, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) REDOS, s. r. o. se sídlem v Praze 2, Tyršova 11, a 2) PhDr. M. S., obou zastoupených JUDr. Gustavem Schalkem, advokátem se sídlem 155 00 Praha 5, Borovanského 22, proti postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věcech sp. zn. 18 K 1022/98 a 33 Cm 603/99, takto: Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í Stěžovatelé svou ústavní stížností, z důvodů v ní obšírně rozvedených, brojí proti postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem spočívajícím v jeho nečinnosti ve věcech u něj vedených pod sp. zn. 18 K 1022/98 a 33 Cm 603/99. Předtím, než se Ústavní soud začne zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady jeho věcného projednání a zkoumá tak mimo jiné i jeho přípustnost. Podle ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Novelou zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), provedenou zák. č. 192/2003 Sb., byla v právním řádu zakotvena s účinností od 1. července 2004 nová úprava stížnosti na průtahy řízení, na níž nyní navazuje institut návrhu na určení lhůty pro provedení procesního úkonu (§ 174a zákona o soudech a soudcích). Právě využití postupu podle uvedeného ustanovení považuje Ústavní soud po 1. červenci 2004 za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti z pohledu ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve věcech návrhů směřujících proti průtahům v řízení před obecnými soudy (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 506/04 ze dne 23. srpna 2004, I. ÚS 300/04 ze dne 20. září 2004, III. ÚS 570/04 ze dne 29. září 2004). V posuzovaném případě stěžovatelé v ústavní stížnosti neuvedli ani nedoložili (§ 72 odst. 6 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), že by před podáním ústavní stížnosti uvedeného procesního prostředku ochrany práv před průtahy řízení podle ust. § 174a zákona o soudech a soudcích využili, a proto byla jejich ústavní stížnost jako nepřípustná podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 27. dubna 2005