Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 2. srpna 2005 ve věci navrhovatelek 1) Y. H., a 2) H. V., zastoupených JUDr. Jaroslavem Peštou, advokátem se sídlem 120 00 Praha 2, Blanická 25, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2005 č. j. 33 Odo 1197/2004-177, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelky se domáhaly zrušení výše citovaného rozsudku, jímž podle jejich přesvědčení Nejvyšší soud ČR bezdůvodně zrušil rozhodnutí soudu I. a II. stupně a proto porušil práva, která jsou jim zaručena čl. 3 odst. 3, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Je však nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1 věta prvá zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a ústavní stížností napadeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR bylo zjištěno, že jmenovaný soud v řízení o dovolání zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2004 č. j. 13 Co 546/2003-133 i Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 6. 2003 č. j. 19 C 139/2002-101, jimiž bylo rozsudkem pro uznání žalovanému uloženo zaplatit žalobkyním, a tedy nynějším stěžovatelkám, 78.991.110,-Kč s příslušenstvím a uhradit náklady řízení, věc byla soudu I. stupně vrácena k dalšímu řízení.
Z uvedeného zjištění je nepochybné, že v předmětné věci bude dále vedeno o žalobě stěžovatelek řízení před soudem I. stupně, proti jehož rozhodnutí mohou účastníci brojit odvoláním, pokud k rozsudku budou mít výhrady a tak využít procesní prostředek, který jim zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje. Proto v současné době je ústavní stížnost směřující proti označenému rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR stížností nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 věta prvá výše citovaného zákona o Ústavním soudu.
Pro výše uvedené byl návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2005