Ústavní soud rozhodl dne 14. března 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele F. J., zastoupeného JUDr. Jaroslavou Palatinovou, advokátkou se sídlem Vejvanovského 468, 767 01 Kroměříž, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. září 2004 č. j. 7 Ads 15/2003-56 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. března 2003 č. j. 41 Ca 148/2002-36, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou, dle na zásilce vyraženého otisku razítka provozovatele poštovních služeb, k poštovní přepravě dne 25. ledna 2005, se stěžovatel s odkazem na blíže rozvedené výhrady a poukazem na tvrzené porušení ústavních kautel zakotvených v čl. 30 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů. Stěžovatel se vyjádřil ve svém podání mimo jiné rovněž potud, že lhůta k podání ústavní stížnosti ve smyslu "ust. § 72 odst. 2 z. č. 182/93 Sb. v platném znění je zachována".
Ze sdělení stěžovatele uvedeného v návrhu, jakož i ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 41 Ca 148/2002 (č. l. 57) se shodně podává, že označený rozsudek tamního soudu byl jeho právní zástupkyni doručen dne 25. listopadu 2004. Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Ve smyslu § 63 cit. zák. ve spojení s § 57 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tato lhůta začala stěžovateli plynout dnem 26. listopadu 2004, tj. tento byl jejím prvním dnem a šedesátým dnem tudíž 24. leden 2005. Pokud stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě - dle právně relevantního údaje plynoucího z otisku razítka pošty - dne 25. ledna 2005, nezbývá než konstatovat, že byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty. [Stejný závěr by bylo nutno dovodit i v případě jejího počítání, ke kterémuž není z pohledu intertemporálního důvod, dle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění před novelizací provedenou zák. č. 83/2004 Sb. (tento nabyl účinnosti 1. dubna 2004).]
Výše uvedená lhůta je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Proto Ústavnímu soudu za této situace nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 2005