Spisová značka
III. ÚS 501/05
ECLI
ECLI:CZ:US:2005:3.US.501.05
Datum rozhodnutí
1. 11. 2005
Datum podání
29. 9. 2005
Forma rozhodnutí
Usnesení
Soudce zpravodaj
Jiří Mucha
Význam
4
Výsledek řízení
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Navrhovatel
STĚŽOVATEL - FO
Napadený akt
rozhodnutí soudu, rozhodnutí soudu
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík
poplatek/soudní, řízení/zastavení

znění ke dni rozhodnutí

Citovaná rozhodnutí

III. ÚS 501/05

Ústavní soud rozhodl dne 1. listopadu 2005 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Z. A., zastoupené JUDr. Alenou Kubátovou, advokátkou v Praze 5, Za Opusem 358, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2005, čj. 5 Cmo 190/2005-20, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a to pro jeho rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen Listiny. Stěžovatelka tomuto rozhodnutí ve stručné ústavní stížnosti vytýká, že jí nebyla dána dostatečná doba na zaplacení soudního poplatku, neboť je v dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud neshledal žádný důvod, pro který by mohla vzniknout byť jen pochybnost o ústavní konformitě postupu obecného soudu při vydání napadeného rozhodnutí. Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických a právnických osob a korektností aplikace každého jednotlivého zákonného ustanovení, ledaže by to současně znamenalo porušení základního práva nebo svobody zaručeného ústavním pořádkem ČR (srov. již nález I. ÚS 68/93, Sb.n.u.ÚS, sv. 1, str. 123). Je v tomto aspektu jasně patrné, že stěžovatelku Městský soud v Praze, jako soud prvého stupně, opakovaně vyzýval k zaplacení soudního poplatku, a že pro jeho zaplacení měla stěžovatelka celkem více než čtyři měsíce. S argumenty stěžovatelky se vrchní soud vypořádal a Ústavní soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí nespatřuje nic protiústavního. Porušení žádného ze základních práv stěžovatelky proto nepřipadá v úvahu.

Ústavní soud proto došel k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná a podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a jako takovou ji odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 1. listopadu 2005

Text je zveřejněn tak, jak jej publikuje NALUS, databáze Ústavního soudu. Nejde o autentické znění. Zobrazit v NALUS.

Štěpán Paulík, Czech Constitutional Court decisions dataset, CC BY 4.0.