Ústavní soud České republiky rozhodl dne 1. června 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky H. K., proti usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 49/05, ze dne 13. května 2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 26. 5. 2005 se stěžovatelka domáhá projednání "odvolání" proti svrchu uvedenému usnesení Ústavního soudu. Dále se domáhá zásahu Ústavního soudu ve vztahu k různým správním orgánům, jakož i soudům. Z podání stěžovatelky není patrno, kdy k zásahům uvedených státních orgánů a soudů došlo, stěžovatelka není právně zastoupena a její podání trpí řadou dalších vad.
Přesto Ústavní soud, aniž by se pokoušel tyto vady odstraňovat, přistoupil k odmítnutí podání stěžovatelky, které označila jako ústavní stížnost, a to proto, že podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, v platném znění, odvolání proti usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 a 2 není přípustné. Podání stěžovatelky brojící proti svrchu uvedeným zásahům státních orgánů a soudů je do té míry neurčité a především se pohybuje na samé hranici srozumitelnosti, že je třeba toto podání odložit podle § 41 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. června 2005
Eliška Wagnerová soudce zpravodaj