Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera o návrhu stěžovatelky Z. Ch. na zrušení zákona č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se podaným návrhem, označeným jako soudní žaloba, domáhala určení neplatnosti zákona č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů. Uváděla, že tento zákon jí znemožňuje nadále vykonávat funkci člena zastupitelstva obce Proboštov, protože pracuje jako ředitelka mateřské školky zřízené uvedenou obcí. Namítala, že právě v malých obcích bylo typické, že na obecní politice se podíleli starosta, učitel a možná i farář. Kromě těchto námitek zdůraznila, že není správné měnit podmínky těsně po začátku čtyřletého funkčního období.
Z podání stěžovatelky, ač bylo označeno jako soudní žaloba, lze vyvodit, že se tímto návrhem domáhá zrušení označeného zákona.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením návrhu, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zrušení zákona.
Podle § 64 odst. 1 citovaného zákona jsou oprávněni podat návrh na zrušení zákona jen osoby v tomto ustanovení uvedené. Podle § 64 odst. 1 písm. e) tohoto zákona je oprávněn podat návrh na zrušení zákona ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona.
Ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 74 citovaného zákona může fyzická nebo právnická osoba spolu s ústavní stížností podat návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
V předmětné věci stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud přímo s návrhem na zrušení zákona, aniž by byly splněny podmínky stanovené v § 64 odst. 1 písm. e) a v § 74 zákona o Ústavním soudu.
Vzhledem k tomu nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zrušení zákona podle § 43 odst. 1 písm. c) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2005
JUDr. Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soudu