Spisová značka
II. ÚS 53/06
ECLI
ECLI:CZ:US:2006:2.US.53.06.2
Datum rozhodnutí
16. 3. 2006
Datum podání
7. 2. 2006
Forma rozhodnutí
Usnesení
Soudce zpravodaj
Dagmar Lastovecká
Populární název
Odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu z funkce prezidentem republiky (kopie) (kopie)
Význam
4
Výsledek řízení
procesní - přerušení řízení - § 78/1
Navrhovatel
STĚŽOVATEL - FO - předsedkyně Nejvyššího soudu
Napadený akt
zákon; 6/2002 Sb.; o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích); § 106/1
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu, základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem), zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba), základní práva a svobody/právo podílet se na správě věcí veřejných
Věcný rejstřík
soud, soudce/nezávislost

znění ke dni rozhodnutí

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. I. B., právně zastoupené JUDr. Alexandrem Nettem, advokátem se sídlem AK Gorkého 42, Brno, směřující proti rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 30. ledna 2006, č.j. KPR 966/2006, kontrasignovaného předsedou vlády, a o návrhu na zrušení ustanovení § 106 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a návrhu na odklad vykonatelnosti, takto:

Řízení se přerušuje.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 7. 2. 2006, doplněnou dne 8. 2. 2006 o opravu nesprávnosti údaje v petitu, navrhuje stěžovatelka zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí prezidenta republiky, kontrasignovaného předsedou vlády, kterým byla odvolána z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu ČR podle ust. § 106 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Současně stěžovatelka navrhuje i zrušení citovaného ustanovení zákona a odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí.

Protiústavnost rozhodnutí prezidenta republiky spatřuje stěžovatelka zejména v neústavnosti aplikovaného ustanovení zákona o soudech a soudcích, které dle jejího názoru porušuje především princip dělby moci a ústavně zaručené právo předsedy Nejvyššího soudu na přístup k soudu ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále ve změně vůle ústavodárce vydáním normy nižší právní síly, která nenaplňuje obsah Ústavy ČR.

Stěžovatelka podala dne 8. 2. 2006 v téže věci návrh podle ust. Čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR, návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta republiky alternativně s návrhem na vydání předběžného opatření a návrh na rozhodnutí o naléhavosti projednávané věc. Dne 9. 2. 2006 Ústavní soud rozhodl na základě návrhu stěžovatelky o odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí prezidenta republiky. Ústavní soud obdržel dne 24. 2. 2006 podání prezidenta republiky, v němž formuluje své námitky proti usnesení o odkladu vykonatelnosti a navrhuje jeho zrušení. Dále stěžovatelka doplnila dne 10. 3. 2006 ústavní stížnost v tom smyslu, že napadá rozhodnutí prezidenta republiky jako akt právně nicotný, přičemž navrhuje provedení listinných důkazů a dne 13. 3. 2006 doplnila návrh ze dne 8. 2. 2006 o tvrzené překročení kompetencí prezidenta republiky. Prezident republiky zaslal k výzvě Ústavního soudu dne 15. 3. 2006 vyjádření k projednávané ústavní stížnosti.

Ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu stanoví, že „spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popř. se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis“.

V projednávané věci podala stěžovatelka spolu s ústavní stížností návrh na zrušení ust. § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, přičemž ústavní stížností napadené rozhodnutí prezidenta republiky bylo vydáno právě na základě shora citovaného ustanovení. Za dané situace shledal II. senát Ústavního soudu naplnění podmínek ust. § 74 zákona o Ústavním soudu a v souladu s ust. § 78 odst. 1 téhož zákona řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení ust. § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích postupuje k rozhodnutí plénu Ústavního soudu.

Po ukončení řízení, v němž bude Ústavní soud přezkoumávat ústavnost napadeného ustanovení § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, bude Ústavní soud pokračovat v řízení o ústavní stížnosti a v jeho rámci bude hodnotit a posuzovat podání, návrhy a vyjádření učiněná jak do vydání tohoto usnesení o přerušení řízení, tak v období následujícím.

Současně II. senát navrhuje plénu projednat věc ve smyslu § 39 zákona o Ústavním soudu mimo pořadí, v němž návrh došel, neboť z povahy projednávané věci vyplývá naléhavost jejího řešení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. 3. 2006

Stanislav Balík předseda senátu

Text je zveřejněn tak, jak jej publikuje NALUS, databáze Ústavního soudu. Nejde o autentické znění. Zobrazit v NALUS.

Štěpán Paulík, Czech Constitutional Court decisions dataset, CC BY 4.0.