Ústavní soud České republiky rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti J. H., zastoupeného JUDr. Jiřím Slavíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Hybernská 9, proti rozhodnutí Městské části Praha 12, Úřadu městské části, odboru evidence obyvatel a osobních dokladů ze dne 24. 1. 2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím bylo porušeno jeho základní právo zakotvené v čl. 14, odst. 1, odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 24. ledna 2005. Vzhledem k tomu, že se správnímu orgánu nepodařilo zjistit místo pobytu stěžovatele jako účastníka správního řízení, a stěžovatel si neustanovil zástupce, bylo stěžovateli doručováno v souladu s § 26 zák.č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, veřejnou vyhláškou. Napadené rozhodnutí bylo vyvěšeno dne 24. ledna 2005 a sejmuto dne 9. února 2005. V souladu s výše citovaným zákonem byl dnem doručení 8. únor 2005. Od tohoto dne začala běžet lhůta pro podání odvolání proti napadenému rozhodnutí.
Ústavní stížnost je podle ust. § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ust. § 75 téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závislých na jeho uvážení.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal nedostatky doručení napadeného rozhodnutí, jejichž následkem se nemohl proti tomuto rozhodnutí bránit. Namítané nedostatky se mu však nepodařilo prokázat, správní orgán postupoval v souladu se zákonem a nedopustil se pochybení, které by mohlo mít za následek zásah do sféry základních práv stěžovatele.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl Ústavní soud nucen konstatovat, že ve vztahu k napadenému rozhodnutí nevyčerpal stěžovatel opravné prostředky, které mu poskytuje zákon k ochraně jeho práv. Ústavní stížnost proto bylo nutno odmítnout jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2006
Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka