Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2006 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudce Vladimíra Kůrky a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti JUDr. Marie Sárové, soudního exekutora, Exekutorský úřad v Jihlavě, Fritzova 2, zastoupené Mgr. Petrem Břečkou, advokátem, Advokátní společnost Pánek, Beránek, Melichar, v.o.s., se sídlem v Jihlavě, Fritzova 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27.4.2006. č.j. 17 Co 103/2006-42, takto :
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 27.6.2006 domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím byla porušena její základní lidská práva a svobody vyplývající z čl. 1, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a z čl. 95 odst. 1 Ústavy.
Obsah ústavní stížností napadeného rozhodnutí, jakož i průběh řízení před soudy obou instancí, které jeho vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžované rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovatelce i účastníku řízení známy.
Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti nesouhlasí s názorem odvolacího soudu spočívajícím v tom, že nejsou dány důvody pro použití ustanovení § 89 exekučního řádu, s ohledem na znění ustanovení § 271 o.s.ř.; upozorňuje, že v případě, kdy dochází k zastavení exekuce pro nedostatek majetku a rozhodnutím soudu je uložena povinnost k úhradě nákladů exekuce povinnému, nese náklady exekuce fakticky exekutor. Stěžovatelka prezentuje svůj výklad ustanovení § 89 exekučního řádu a nutnost jeho užití právě v jejím případě.
Ústavní soud, po zhodnocení skutkové a právní stránky věci, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Dne 12.9.2006 bylo dle ustanovení § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přijato stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st.23/06, dostupné na www.judikatura.cz, ve kterém je uvedeno:
"Není porušením čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže obecný soud při rozhodování o nákladech exekuce v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného a na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce (při respektování požadavku náležité opatrnosti a uvážlivosti), přizná exekutorovi náhradu nákladů řízení vůči povinnému."
Vzhledem k tomu, že se na projednávaný případ stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st.23/06 plně vztahuje, lze na jeho odůvodnění odkázat.
Z výše uvedeného důvodu Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost odmítl dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 9. října 2006
Miloslav Výborný, v. r. předseda senátu