Pokud byly výše uvedené podmínky splněny, soud nemůže ze stejných skutkových zjištění vyvodit jiné závěry. To také vylučuje, aby soudy přezkoumávaly účelnost napadeného rozhodnutí, resp. aby dokonce uvážení správního orgánu nahradily uvážením vlastním (srov. již např. Boh. admin. 949/21, obdobně usnesení sp. zn. II. ÚS 361/2000; Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 20, usn. č. 38). Praxi správních soudů při přezkumu správního uvážení Ústavní soud několikrát z ústavněprávního pohledu schválil, když např. v usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 4, usn. č. 22) uvedl, že "zákon vytváří kritéria, podle nichž a v jejichž rámci se může uskutečnit volba, včetně výběru a zjišťování těch skutečností konkrétního případu, které nejsou správní normou předpokládány, ale uvážením správního orgánu jsou uznány za potřebné pro volbu jeho rozhodnutí, že samotné správní uvážení podléhá přezkumu obecného soudu pouze v tom směru, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem..., zda je v souladu s pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem, a že za splnění těchto předpokladů není obecný soud oprávněn z týchž skutečností vyvozovat jiné nebo přímo opačné závěry".
Z uvedeného plyne, že soudní přezkoumatelností rozhodnutí, podle § 67 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb. nebudou nijak ohroženy finanční zájmy státu, jak dovozuje vedlejší účastník. S ohledem na limity soudního přezkumu správního uvážení bude totiž soudní zásah do rozhodnutí správních orgánů přicházet v úvahu spíše jen ve výjimečných případech. Přitom už samotná možnost soudního přezkumu zamezí eventuální svévoli správců daně při aplikaci tohoto ustanovení.
VI.
S ohledem na výše podané důvody Ústavnímu soudu nezbylo než zrušit ústavní stížností napadené rozhodnutí jako neústavní zásah do základních práv stěžovatele podle čl. 36 odst. 2 Listiny. Pouze pro pořádek Ústavní soud dodává, že tímto nálezem v žádném případě nepředjímá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v meritu věci, založené žalobou stěžovatele ze dne 11. 7. 2000. Bude tedy na Nejvyšším správním soudu, aby posoudil zda napadeným rozhodnutím správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení, nebo zda správní uvážení zneužil.
------------------- 1) Podle rozvrhu práce Ústavního soudu stane-li se soudce stálým nebo funkcionář Ústavního soudu zastupujícím členem jiného senátu, je tento nový senát nadále příslušný i pro projednání a rozhodnutí všech neskončených věcí tohoto soudce zpravodaje. Spisová značka se přitom nemění.