19. Oddíl I. zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zní: "Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů a fyzických osob". Ustanovení § 17 tohoto oddílu stanoví povinnosti fyzických osob takovým způsobem, že se jedná o povinnosti fyzických osob k předcházení vzniku požáru, zajištění přístupu k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, plnění příkazů a dodržování zákazů týkajících se požární ochrany, obstarání požárně bezpečnostních zařízení a prostředků požární ochrany, vytváření v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínek pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce, oznamování bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá. Dále je fyzickým osobám zakázáno bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání, provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy, poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku, používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, provádět vypalování porostů. Fyzická osoba je dále podle tohoto ustanovení povinna umožnit výkon státního požárního dozoru podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon nestanoví nepodnikajícím fyzickým osobám povinnosti k zabezpečení podmínek požární ochrany v takovém rozsahu, jak činí v čl. 1 odst. 2 obecně závazná vyhláška města Ostrova, když fyzické osoby nebo skupinu osob včetně sdružení občanů řadí mezi organizátory akce, kteří odpovídají za plnění podmínek k zabezpečení požární ochrany při akcích. To platí i pro povinnost organizátora akce zřizovat preventivní požární hlídku uloženou článkem 3 odst. 7 obecně závazné vyhlášky. Povinnost zřizovat preventivní požární hlídku zakotvuje zákon o požární ochraně v ustanovení § 13, avšak pouze jako povinnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Pokud tedy ukládá obecně závazná vyhláška města Ostrova fyzickým osobám nebo skupině osob včetně sdružení občanů povinnosti k zabezpečení podmínek požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, činí tak nad rámec zákona o požární ochraně.

20. Ústavní soud dává navrhovateli za pravdu také v tom, že z žádného právního předpisu nevyplývá oprávnění obce ani krajského úřadu rozhodnout o vyslovení nesouhlasu s konáním akce, není-li prokázáno zabezpečení podmínek požární ochrany stanovenými předpisy o požární ochraně a touto obecně závaznou vyhláškou.

21. Pokud město Ostrov ve vyjádření k návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky uvedlo, že vyhláška byla vypracována v souladu s nařízením Karlovarského kraje č. 5/2003 ze dne 11. 9. 2003, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, (dále jen "nařízení"), nemůže Ústavní soud tomuto jeho tvrzení přisvědčit. Čl. 1 odst. 2 nařízení stanoví, že za plnění podmínek stanovených tímto nařízením odpovídá státní orgán, právnická osoba a podnikající fyzická osoba, pořádající na území Karlovarského kraje akci, která přesahuje územní obvod jedné obce. Jednoznačně tedy nejsou ani tímto nařízením ukládány povinnosti nepodnikajícím fyzickým osobám či sdružením občanů. Ohledně sankcí za porušení povinností stanovených tímto nařízením odkazuje jeho článek 7 na zákon o požární ochraně, nelze tedy ani podle tohoto nařízení rozhodnout ze strany obce či krajského úřadu o vyslovení nesouhlasu s konáním akce, není-li taková sankce v zákoně o požární ochraně pro případ neprokázání zabezpečení podmínek požární ochrany zakotvena. Jak již Ústavní soud výše konstatoval, zákonná úprava má totiž přednost před obecně závaznou vyhláškou; pokud zákonodárce přijme pro vymezenou oblast určitá pravidla, subjekt územní samosprávy je nemůže duplicitně či v rozporu se zákony normovat.

22. Poněvadž již ze zjištěného plyne, že napadená vyhláška neobstojí ani z hlediska přezkoumání otázky, zda se obec při jejím vydání nepohybovala ultra vires z hlediska zneužití zákonem obci svěřené působnosti, nebylo již nutno přezkoumávat její obsah z hlediska nerozumnosti.

23. Ústavní soud tedy konstatuje, že části ustanovení čl. 1 odst. 2 znějící "fyzická osoba nebo skupina osob včetně sdružení občanů", čl. 3 odst. 7 věta třetí a čl. 7 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 8/2004 o stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, jsou v rozporu jak s citovanými ustanoveními Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, tak zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

24. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud vyhověl návrhu ministra vnitra a napadené ustanovení čl. 1 odst. 2 znějící "fyzická osoba nebo skupina osob včetně sdružení občanů", čl. 3 odst. 7 větu třetí a čl. 7 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 8/2004 o stanovení podmínek zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zrušil ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

25. Projednávaná právní problematika i všechny skutkové okolnosti případu byly dostatečně zřejmé z listinných podkladů, a protože se od ústního jednání nedalo očekávat další objasnění věci, Ústavní soud od něj se souhlasem obou účastníků upustil podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Text je zveřejněn tak, jak jej publikuje NALUS, databáze Ústavního soudu. Nejde o autentické znění. Zobrazit v NALUS.

Štěpán Paulík, Czech Constitutional Court decisions dataset, CC BY 4.0.