Ústavní soud České republiky rozhodl dne 4. července 2007 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. H., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 5. 2006, sp. zn. 4 To 140/2006 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 3 T 74/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 18. 5. 2007 doručeno podání stěžovatele, v němž se domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že podání vykazovalo vady jak obsahové (absence ústavně právně relevantní argumentace a konkrétní argumentace porušením ústavně garantovaných základních práv či svobod) tak formální (stěžovatel neprokázal, že je v řízení zastoupen advokátem a nepřiložil ani kopie rozhodnutí jež navrhoval zrušit), byl stěžovatel přípisem ze dne 28. 5. 2007 vyzván k jejich odstranění ve lhůtě do 4 týdnů ode dne doručení výzvy Ústavního soudu s poučením, že neodstraní-li vady této lhůtě, bude jeho návrh odmítnut.
Stěžovateli byla citovaná výzva doručena dne 31. 5. 2007, přitom ani dne 3. 7. 2007 informační systém Ústavního soudu ČR neevidoval žádné další podání stěžovatele. Konec lhůty přitom připadl na čtvrtek 28. 6. 2007.
Za této situace nezbylo soudci zpravodaji než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu usnesením odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. července 2007
Eliška Wagnerová, v. r. soudkyně zpravodajka