Ústavní soud rozhodl dne 23. října 2007 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti Ing. A. B., zastoupeného JUDr. Janem Bartošem, CSc., advokátem se sídlem Praha 10, Sámova 876/11, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 29 Cdo 1436/2007, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2006, č. j. 57 Co 115/2006-153, a usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 4. 11. 2005, sp. zn. 40 C 231/2003, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení, jímž Nejvyšší soud ČR odmítl dovolání, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2006, č. j. 57 Co 115/2006-153, jímž bylo potvrzeno usnesení o zastavení řízení. Dovolání bylo odmítnuto jako nepřípustné, neboť usnesení krajského soudu nebylo ani rozhodnutím měnícím ani rozhodnutím ve věci samé (§ 238 a odst. 1 písm. a) a § 239 o. s. ř. a o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2000).
Stěžovatel běh lhůty k podání ústavní stížnosti odvíjel od data doručení rozhodnutí o dovolání, jež však ze zákona nebylo přípustné. "Vyčerpal" tak jen domnělý prostředek k ochraně svých práv. Ústavní stížnost směřující ve skutečnosti proti usnesení krajského soudu byla podána k poštovní přepravě dne 11. 10. 2007, tedy po 60-ti denní zákonné lhůtě (ust. § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, dále "zákon o Ústavním soudu"), neboť usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno přede dnem 27. 6. 2007, kdy o dovolání proti němu rozhodoval Nejvyšší soud ČR.
Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání zákonem (§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 23. října 2007
Eliška Wagnerová soudce zpravodaj