Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele P. F., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Mašínem, advokátem se sídlem v Praze 5, E. Peškové 15, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. Vol 15/2006, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 15. 5. 2007, jejíž vady byly odstraněny podáním ze dne 15. 6. 2007, se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 29. 6. 2006, sp. zn. Vol 15/2006.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 3, § 43 odst. 1 písm. b) zák. o Ústavním soudu].
Ústavní soud u Nejvyššího správního soudu ověřil, že napadené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 12. 7. 2006. Vzhledem k tomu, že dané usnesení je posledním procesním prostředkem, který zákon k ochraně práva stěžovateli v daném případě poskytuje, lhůtu nutno počítat od jeho doručení, jak se stanoví ve shora citovaném ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a nikoli ode dne nabytí informace o tom, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno základní právo či svoboda, jak se domnívá stěžovatel. Ústavní stížnost byla podána dne 15. 5. 2007, tedy zjevně po lhůtě k tomu určené.
Vzhledem k tomu, že všechny procesní prostředky k ochraně práv byly v tomto případě vyčerpány, není také na místě aplikace § 75 odst. 1 a 2 zák. o Ústavním soudu.
Z výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost odmítnout podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný po lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. června 2007
Stanislav Balík soudce zpravodaj