Ústavní soud rozhodl dne 12. října 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou, ve věci ústavní stížnosti Ing. J. H., zastoupeného JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem se sídlem Havlíčkův Brod, Horní č. p. 6, proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 21. 5. 2007, sp. zn. 1 T 141/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 26. 9. 2007 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí.
Shora uvedeným rozhodnutím bylo podle § 223 odst. 2 tr. řádu s odkazem na § 172 odst. 2 písm a) tr. řádu zastaveno trestní stíhání proti J. Š. pro jednání, v němž byl spatřován trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti tvrdí, že tímto rozhodnutím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces spočívající v rovnosti účastníků ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst.1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Porušení svých práv spatřuje v tom, že trestní stíhání bylo zastaveno v neveřejném zasedání, přičemž stěžovatel vystupující v trestním řízení jako poškozený nebyl o zastavení informován. Napadené usnesení bylo doručeno jeho právnímu zástupci až k jeho žádosti, v čemž spatřuje vážné procesní pochybení, neboť usnesení je dle § 137 tr. řádu třeba oznámit osobě, které se přímo dotýká, jakož i osobě, která k němu dala svým návrhem podnět. Protože se tak nestalo, došlo dle názoru stěžovatele k porušení jeho výše uvedených základních práv. Dále stěžovatel polemizuje s právními názory okresního soudu ve vztahu k důvodu zastavení trestního stíhání proti shora uvedenému obviněnému. Proto navrhl, aby napadené usnesení Ústavní soud zrušil.
Ústavní soud uvádí, že pokud jde o námitku stěžovatele k porušení § 137 tr. řádu ze strany obecného soudu, jde o námitku lichou, neboť stěžovatele rozhodně nelze považovat za osobu, která dala podnět k vydání usnesení o zastavení trestního stíhání. Okolnost, že stěžovatel možná dal podnět k stíhání trestnímu, není v daném případě relevantní. Podstatná ve věci je však skutečnost, že stěžovatel nedisponuje právem domáhat se trestního stíhání jiných osob, neboť jak ze stabilní judikatury Ústavního soudu (např. sp. zn. I. ÚS 324/03) vyplývá, trestní stíhání je monopolizováno státem. Jinak řečeno stěžovatel nedisponuje základním právem na trestní stíhání jiných osob.
Z uvedených důvodů nelze také stěžovatelův návrh považovat za přípustný, neboť je zřejmé, že jeho majetkovým právům může být poskytnuta ochrana v řízení civilním, takže navíc jde i o stížnost předčasnou, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky k ochraně svých práv, které mu zákon poskytuje, a proto jde o návrh nepřípustný.
Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zčásti nepřípustný a zčásti podaný osobou zjevně neoprávněnou (§ 43 odst. 1 písm. c) a e) zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. října 2007
Eliška Wagnerová soudce zpravodaj