Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 14. května 2007 ve věci navrhovatele J. F., o návrhu ze dne 21. listopadu 2006, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 20. prosince 2006 obdržel Ústavní soud podání, jímž navrhovatel brojil proti jím vyloženému postupu obecných soudů.
Ústavní soud vyzval navrhovatele k odstranění vad podání, k čemuž poskytl příslušné poučení (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a to i stran důsledků neodstranění vad ve lhůtě určené [§ 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona]. Uvedenou lhůtu Ústavní soud opakovaně k žádosti stěžovatele prodloužil. S ohledem na okolnosti na straně stěžovatele učinil tak i s poukazem na to, že podle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ten, kdo se nemůže poskytnutí právních služeb domoci, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru - pobočku v Brně, Kleinův palác, nám. Svobody 84/150, 602 00 Brno, aby mu advokáta za zákonem stanovených podmínek určila.
Uvedený stavovský orgán posléze vyzval stěžovatele k prokázání zákonných podmínek, jimiž je mimo jiné podmíněno určení advokáta k poskytnutí právních služeb Českou advokátní komorou (§ 18 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Stěžovatelem Ústavnímu soudu naposled zaslané podání, kterým se dalšího prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu (opětovně) domáhá, obsahuje jeho stanovisko, z něhož vyplývá, že je názoru, dle něhož "splnil podmínky, aby advokáta hradil stát". Současně v něm uvedl, že ve lhůtě Ústavním soudem stanovené nemůže prokázat České advokátní komoře odmítnutí ze strany "dvou advokátních kanceláří". Ze stěžovatelem k němu připojené fotokopie podání adresovaného České advokátní komoře ovšem současně vyplývá, že prokázat podmínky požadované pro určení advokáta touto komorou z tam uvedených důvodů odmítá, čímž brání - jak zřejmo - případné realizaci tohoto určení. Za těchto okolností Ústavní soud neshledal dostatečné důvody pro další prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu.
Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
Z toho důvodu pro marné uplynutí lhůty k odstranění vad návrhu Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve shodě se zákonným příkazem rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. května 2007
Pavel Holländer soudce zpravodaj