Ústavní soud rozhodl dne 19. března 2007 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Ing. E. P., zastoupené Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem, advokátem, Advokátní kancelář se sídlem v Praze 3, Vinohradská 126, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 4. 12. 2006, sp. zn. 3 ZN 5082/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 1. 2007 se Ing. E. P. (dále též "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené usnesení vydané ve věci podezření ze spáchání trestného činu, kterého se měl podle stěžovatelky dopustit Ing. Z. P., společník a jednatel společnosti AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., se sídlem v Praze 4.
II.
Z napadeného usnesení vyplývá, že v důsledku oznámení stěžovatelky podaného prostřednictvím právního zástupce bylo orgány Policie ČR prováděno šetření ve věci podezření ze spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Na základě výsledků šetření policejní orgán věc usnesením ze dne 29. 5. 2006 odložil podle § 159a odst. 1 tr. řádu. Toto usnesení napadla stěžovatelka stížností ze dne 1. 6. 2006.
Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 usnesením ze dne 4. 12. 2006 stížnost stěžovatelky jako nedůvodnou zamítl, neboť v postupu policejního orgánu nezjistil pochybení.
III.
Stěžovatelka v odůvodnění ústavní stížnosti tvrdila, že napadeným usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 4. 12. 2006 bylo porušeno její základní právo "domáhat se stanoveným postupem svého práva u jiného orgánu" zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Porušení spatřuje v tom, že dle jejího názoru je odůvodnění usnesení zcela nepřezkoumatelné; z provedeného dokazování také dle jejího přesvědčení vyplývá, že podezřelý jednal v úmyslu znemožnit jí výplatu vypořádacího podílu nesestavením účetní uzávěrky.
IV.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je třeba jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout z následujících důvodů.
Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s tím, že jí učiněné oznámení nenašlo u orgánů Policie ČR kladnou odezvu, jež by se projevila zahájením trestního stíhání proti konkrétní osobě, v daném případě proti bývalému společníku stěžovatelky ve společnosti AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., se sídlem v Praze 4.
Z ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny nelze ovšem odvodit právo fyzické či právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána. Jak Ústavní soud opakovaně uvedl, charakteristickým znakem moderního právního státu v kontinentálním evropském pojetí je, že vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu; stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán a kdo jej spáchal (srov. např. usnesení II. ÚS 361/96; Sb.n.u., sv. 7, str. 343 a násl.). Žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, tedy neexistuje (srov. usnesení I. ÚS 84/99, Sb.n.u., sv. 14, str. 291 a násl.).
Státní zástupce obvodního státního zastupitelství se stížností stěžovatelky dostatečně zabýval, posoudil ji dle platných zákonných ustanovení a ve svém usnesení ze dne 4. 12. 2006 svůj postup řádně odůvodnil. Nezůstal tedy nečinným, ani s předmětným podnětem nenaložil libovolně; i proto nelze přisvědčit názoru stěžovatelky, že došlo k zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 19. března 2007
Miloslav Výborný, v. r. předseda senátu