Ústavní soud rozhodl dne 26. března 2007 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti Mgr. J. N., zastoupeného Mgr. R. F., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 11. 2006, č.j. 19 Co 2761/2006-33, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 8.2.2007 se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že je v rozporu s čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4, č. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod (dále jen "Listina"), čl. 95 odst. 1 Ústavy a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti nesouhlasí s rozhodnutím obecných soudů o uložení náhrady nákladů exekuce povinné W54, s.r.o. v likvidaci, IČ 26161354, a to z důvodů podrobně v ústavní stížnosti předestřených. Stěžovatel polemizuje s názory uvedenými ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 12.9.2006, Pl. ÚS-st. 23/06, a navrhuje vyloučení soudce Ústavního soudu JUDr. V. K. pro podjatost.
Ústavní soud poté, co zhodnotil skutkovou a právní stránku věci, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Čtvrtý senát Ústavního soudu konstatuje, že stěžovatel podal k Ústavnímu soudu skutkově i právně obdobnou ústavní stížnost, o níž čtvrtý senát Ústavního soudu rozhodl usnesením vedeným pod sp. zn. IV. ÚS 167/07. V tomto usnesení se Ústavní soud odvolal mimo jiné i na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2006, Pl. ÚS-st. 23/06, (viz www.judikatura.cz), nález Ústavního soudu ze dne 1.3.2007, Pl. ÚS 8/06, (zejména odst. 31; viz též www.judikatura.cz) a stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2006, Cpjn 200/2005, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2006, str. 318. Vzhledem ke shodnosti obsahu obou ústavních stížností nepovažuje Ústavní soud - přihlížeje i k témuž okruhu účastníků - za potřebné argumenty vyložené v odůvodnění usnesení sp. zn. IV. ÚS 167/07 znovu opakovat, pročež na tyto odkazuje.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelovu ústavní stížnost odmítl dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Námitkou podjatosti soudce JUDr. V. K. se Ústavní soud nezabýval, neboť v projednávané věci nebyl tento soudce členem senátu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 26. března 2007
Miloslav Výborný, v. r. předseda senátu