Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 15. ledna 2007, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Družstvo Majdalenky, Brno, Majdalenky 13, zastoupeného Mgr. Hanou Šnyrchovou, advokátkou se sídlem 602 00 Brno, Veveří 46, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2006 č. j. 2 Ans 6/2005-53 a Krajského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2005 č. j. 29 Ca 36/2005-29, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi sítí dotčen v právu na spravedlivý proces a v právu na přístup k soudu. Dle jeho přesvědčení obě rozhodnutí trpí zmatečností a nesrozumitelností odůvodnění, které neodpovídá žalobní resp. stížnostní argumentaci, s níž se oba soudy nevypořádaly dle zákona. Pokud jde o porušení práva přístupu k nezávislému soudu, to spatřuje v postupu Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozhodnutí v podstatě nepřipustil žalobu dle § 79 soudního řádu správního jako právní prostředek na ochranu práva v situaci, kdy místo správního rozhodnutí ve věci je vydán pakt.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li návrh zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu uplatněných důvodů kasační stížnost a tuto opodstatněně zamítl. V odůvodnění rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami stěžovatele a, s poukazem na Krajským soudem v Brně aplikovaná ustanovení zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na obsah § 79 a násl. soudního řádu správního, upravujících podmínky pro uplatnění žaloby na uložení povinnosti správnímu orgánu vydat ve věci rozhodnutí nebo osvědčení, na citovanou svou konstantní judikaturu, jakož i na označenou judikaturu Ústavního soudu, vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč kasační stížnost žalobce proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2005 č. j. 29 Ca 36/2005-29 shledal nedůvodnou. Na uvedené odůvodnění lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2007