Předseda senátu Stanislav Balík rozhodl o námitce podjatosti vznesené proti asistentovi Martinu Slámovi stěžovatelem P. Č., v rámci řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1695/09, takto:
Asistent Martin Sláma není vyloučen z provádění úkonů ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 1695/09.
Odůvodnění:
Stěžovatel v přípisu ze dne 17. srpna 2009 vznesl vůči osobě asistenta Martina Slámy námitku podjatosti, jejíž podstata spočívá v tom, že asistent prostřednictvím výzev nutí stěžovatele k doložení plné moci pro zastupování a odstranění vad podání, což svědčí o jeho stranném a šikanózním vztahu ke stěžovateli.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu účastník řízení může nejpozději na začátku prvního ústního jednání prohlásit, že některého ze soudců odmítá, protože ho považuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno. Odmítaný soudce je povinen se k odmítnutí vyjádřit. Podle § 38 odst. 2 zákona o Ústavním soudu platí pro vyloučení asistenta soudce ustanovení § 36 a 37 zákona o Ústavním soudu přiměřeně.
Z vyjádření asistenta Martina Sláma se podává, že v projednávané věci není ke stěžovateli ani k projednávané věci v žádném vztahu, který by zakládal jakoukoli pochybnost o jeho nepodjatosti a sám se necítí být podjatý. Pouhá skutečnost, že asistent na základě pověření soudce zpravodaje vyzýval stěžovatele v předchozích ústavních stížnostech k odstranění vad podání a ve stávající věci požaduje splnění podmínek pro podání ústavní stížnosti neznamená, že je asistent ve věci podjatý, ani že by se měl cítit podjatý.
Z výše uvedených důvodů rozhodl Ústavní soud tak, jek je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2009
Stanislav Balík předseda senátu