Ústavní soud rozhodl dne 22. října 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. K., právně zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem AK se sídlem Josefa Skupy 1639/21, 700 37 Ostrava, adresa pro doručování Malenovice 205, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2009 č. j. 11 Co 214/2009-104 a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. ledna 2008 č. j. 34 C 407/2005-37, za účasti 1) Krajského soudu v Ostravě a 2) Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 29. června 2009, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2009 č. j. 11 Co 214/2009-104, jakož i usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. ledna 2008 č. j. 34 C 407/2005-37, a to pro porušení článku 4 odst. 1 a odst. 4, článku 36 odst. 1, článku 37 odst. 2 a odst. 3 a dále článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud konstatuje, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti, stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2009 č. j. 11 Co 214/2009-104 bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. ledna 2008 č. j. 34 C 407/2005-37, kterým okresní soud podle ust. § 109 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") přerušil řízení o návrhu první žalované (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") na obnovu řízení poté, co zjistil, že u tamního soudu probíhá ohledně první žalované jiné řízení - o způsobilosti k právním úkonům - a toto řízení dosud není skončeno. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že skutečnost, že probíhá řízení o způsobilosti žalované k právním úkonům, je důvodem pro přerušení řízení podle ust. § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a proto uzavřel, že postup okresního soudu je správný.
II.
V ústavní stížnosti stěžovatelka Krajskému soudu v Ostravě vytýká, že se řádně nezabýval jejím odvoláním, řádně "nezhodnotil provedené i navržené důkazy", resp. řádně nezhodnotil, zda "přerušení řízení ve věci stěžovatelky stále trvá".
III.
Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.
Ústavní soud tedy přezkoumal napadená rozhodnutí, jakož i řízení jim předcházející, z hlediska stěžovatelkou v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
V ústavní stížnosti stěžovatelka brojí proti rozhodnutím obecných soudů, kterými bylo přerušeno řízení o jejím návrhu na obnovu řízení.
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně učinil závěr, že rozhodnutí o přerušení řízení je rozhodnutí procesní povahy, které není způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv (viz usnesení sp. zn. II. ÚS 234/04, sp. zn. III. ÚS 350/04, sp. zn. III. ÚS 626/06 atd., dostupné na http://nalus.usoud.cz). Od uvedeného závěru nemá Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci.
Z přiloženého spisového materiálu bylo navíc zjištěno, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. května 2009 č. j. 60 C 182/2003-58 bylo rozhodnuto, že soud v řízení pokračuje, neboť překážka řízení odpadla, neboť řízení, jehož výsledek měl pro rozhodnutí ve věci význam, bylo pravomocně skončeno.
Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících soudů došlo k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelky.
Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. října 2009
Jan Musil v. r. předseda senátu Ústavního soudu